|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsi jako sen, jež se mi vtírá pod víčka,
zdáš se mi takhle den co den,
jak modré nebe, vzduch i zem,
jak vítr, co vlasy mi vždy rozcuchá,
jak les, co šumí do dálek,
jsi píseň teskně hluboká.
Jsi rosa, jíž se noc co noc
brodím svým snem
k tobě - pro pomoc.
Tvá dlaň jak nebe rozprostírá se v té mé,
tvé oči, věčná hlubina,
snad vidí to, co jiné ne,
když černočerná tma již usíná,
když oči mé se k spánku odebraly
ty mlčíš, kdesi v dáli,
a přece tak blízko, blízko vedle mě,
když temná noc mě pevně obejme.
|
|
|
